Jordánský král varoval Izrael: "další provokace na půdě Al-Aqsy poškodí naše vztahy"

Izrael si oficiálně nárokuje nad Chrámovou horou suverenitu a prohlásil Jeruzalém včetně jeho okupované východní části, kde Chrámová hora leží, za nedělitelné hlavní město Izraele. Tento krok je však v rozporu s mezinárodním právem a OSN ho nikdy neuznala.

Náboženskou správu nad Chrámovou horou předal Izrael po šestidenní válce (1967) a počátku okupace Palestiny muslimské radě Waqf, která má nad místem de facto autonomii. Nicméně částečně se zodpovídá jordánskému králi.

Levi Eškol se po dobytí Jeruzaléma sešel s náboženskými představiteli města a jménem Izraele garantoval suverenitu všem náboženským směrům. Smlouva s Waqfem, kterému Izrael dovolil nadále spravovat Chrámovou horu, měla zaručovat všem, tedy i Židům a křesťanům, vstup a volný pohyb po Chrámové hoře.

Situace se změnila po provokativní návštěvě izraelského generála Ariela Šarona. Šaronova návštěva Chrámové hory na podzim roku 2000, kde provokativně prohlásil, že celá oblast zůstane navždy v izraelských rukou, představovala roznětku pro vypuknutí 2. intifády a další propletence násilí. Na palestinské straně přišlo během 2. intifády o život asi 5000 osob a na straně izraelské pak téměř 600 osob.

Od 2. intifády mají Židé na Chrámovou horu sice přístup, ale nesmí se tu modlit a přinášet sem znaky izraelské státnosti, což provokativně dělají, když na místo nosí izraelské vlajky.

Židům je pro modlitbu vyhrazena sousední Zeď nářků, kam nemají přístup Palestinci.

Přístup Palestinců na Chrámovou horu však není tak neomezený, jak by se mohlo zdát. Palestinec z okupovaného Západního břehu a z Gazy se do Al-Aqsy na Chrámové hoře nedostane jinak, než s izraelskou propustkou. A jejich výdej Izrael tvrdě omezuje.

V neděli rada ministrů Arabské ligy Izrael také varovala před možnými důsledky izraelských ozbrojených akcí na půdě posvátné mešity. Rada během zasedání řekla, že Liga arabských států vidí poslední střety na posvátné půdě jako "pokus rozdělit" svaté místo, což považuje za provokaci proti arabským státům.

"Jordánsko nebude mít jinou možnost než bohužel zasáhnout", řekl král novinářům po jednání s britským premiérem Davidem Cameronem, který právě zemi navštívil.