Daniel Veselý: Horký říjen v Palestině a Izraeli

Ačkoliv nikdo soudný nemůže schvalovat útoky palestinských militantů na obyčejné Izraelce, to samé platí i pro daleko větší násilí páchané izraelskými bezpečnostními složkami a židovskými osadníky. Nebývale horký říjen byl v Palestině a Izraeli svědkem vlny nepokojů, jež si vyžádala životy 71 Palestinců a 10 Izraelců.

Již desítky let se nepokojná situace především na Izraelem okupovaných palestinských teritoriích projevuje periodickými výbuchy násilí a konfliktů. Nicméně v české kotlině se při analýze těchto událostí často uchylujeme ke zjednodušování.

Kupříkladu se více soustředíme na zločiny páchané palestinskými útočníky a máme sklony k bagatelizaci početnějších násilností ze strany izraelských okupačních orgánů či okupace samotné.

Ta je, ruku v ruce s pokračující výstavbou nelegálních izraelských osad, řadou zasvěcených pozorovatelů považována za primární zdroj veškerého násilí a utrpení.

Čtěte také: Daniel Veselý: Zásadním spouštěčem nepokojů v Palestině je okupace

Přitom se stačí opřít o četbu respektovaných světových periodik, jako je třeba Guardian nebo izraelský deník Haaretz. Zde se pozornému čtenáři nabízí docela odlišný obrázek než v českých mediálních zákoutích.

I skutečnost, že poměr osob usmrcených během uplynulého měsíce je 7:1 – jako obvykle v neprospěch Palestinců, by nás měla přimět k hlubšímu zamyšlení nad pozadím konfliktu, jenž představuje reminiscenci na dějinnou nespravedlnost sahající až do koloniálního období.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu přiložil polínko pod kotel nepokojů, když prohlásil, že jeruzalémský muftí Amín al-Husajní poradil Hitlerovi, aby Židy doslova spálil. Netanjahu tak podle kritiků démonizoval palestinské hnutí odporu tím, že je vyvoláním jeruzalémského muftího ze záhrobí postavil na roveň nacistům.

Tuto historickou lež však vyvrátila jak přední historička památníku obětí a hrdinů holocaustu Jad Vašem Dina Poratová, tak německá vláda. Sám Netanjahu čele mezinárodní kritice vzal nakonec svůj výrok zpět, ale slova již byla vyřčena.

Nepokoje na okupovaných územích získaly paradoxní nádech poté, co izraelský důstojník v uprchlickém táboře Aida v Betlémě vyhrožoval Palestincům házejícím kamení, že je nechá udusit slzným plynem. Tato výhružka neidentifikovatelného policisty se týkala bez rozdílu všech – žen, dětí a starých lidí. Důstojník dále rebelujícím Palestincům vzkázal, že okupační síly zadržely jednoho z nich, a jestliže po nich nadále budou házet kamení, tak jej zabijí.

Podle internetového zpravodajského portálu The Times of Israel byl tento policista suspendován. Co to ale vypovídá o povaze konfliktu, když jsou lidé protestující proti okupaci zasypáni kanystry se slzným plynem, gumovými projektily a vystaveni takovýmto výhružkám?

Není proto moc divu, že Amnesty International minulý týden apelovala na Izrael, aby přestal s nezákonným zabíjením na okupovaných územích s dodatkem, že to vypadá jako by izraelské síly doslova „roztrhaly seznam pravidel“.

Podle stanoviska této organizace by smrtící síla měla být použita pouze v případě, kdy je nezbytné chránit lidské životy, nicméně izraelské síly nezodpovědně porušují mezinárodní regule tím, že se uchylují k zabíjení v situacích, kdy je to naprosto neoprávněné.

Jestliže se nějaký palestinský militant dopustí vražedného útoku na izraelském občanovi, je třeba postupovat v souladu se zákonem, tj. řešit takový zločin individuálně. Nelze zabíjet osoby, jež nepředstavují pro izraelské bezpečnostní složky žádné riziko, k čemuž dochází. Taktéž nelze aplikovat princip kolektivní viny, jak se opakovaně stalo v některých oblastech na Západním břehu.